Bulvár psaný na objednávku

Následující text je reakcí děkana Filosofické fakulty Masarykovy univerzity na článek Jiřího Plocka Podivné praktiky filosofů, který vyšel ve speciálním čísle Kulturních novin 12. listopadu 2009 (viz rubrika Ke stažení).

Po přečtení článku Jiřího Plocka Podivné praktiky filosofů v signálním čísle Kulturních novin zůstávám na pochybách, kdo by se měl cítit více poškozen či uražen. Zda samotná instituce, ze které vychází se ctí pouze jediný v článku zmíněný zaměstnanec, nebo každý čtenář, za to, jak je hluboce podceňován ve svých schopnostech prohlédnout primitivní schematické rozdělení rolí na dobré a špatné. Dobrý je jeden, mimochodem známý, možná dokonce kamarád autora článku a zdroj všech použitých informací, špatní jsou všichni ostatní. 
Asi by nebylo účelné vyvracet postupně každou větu článku a ukazovat na míru zkreslení, kterého se dopouští, či přímo na její nepravdivost. Vyberu tedy jen pár příkladů. A protože tuto práci za mne již vykonal kolega dr. Josef Petrželka, část jeho textové analýzy zde nabízím:
Dr. Picha ve skutečnosti Beánii neorganizuje. To je možné poodhalit i z vyjádření v katedrovém bloku, které dr. Pichovi náleží a z nějž i autor článku vycházel: „26. října bude Beánie, opět si máme přinést spínací špendlíky. Každý rok čekám, kdy se s nimi začnou propichovat mýdlové bubliny zkreslených představ o filozofii, ale zatím to vždy skončilo u jmenovek. ...“ Při pozorném čtení a snaze o objektivní zhodnocení této informace si autor měl přinejmenším ověřit svou interpretaci z dalších zdrojů. To však neučinil.
Dále správně cituje vyjádření dr. Pichy o cílech jeho kurzu – „Většina studentů...“, v němž se objevuje termín „filosofický cynik“. Tyto cíle pak Plocek zpochybňuje uvedením definice termínu „cynik“. To je ovšem triviální chyba - představme si, že bychom měli text např. o „americkém fotbalistovi“ (tj. hráči amerického fotbalu) a chtěli jej komentovat tím, že uvedeme definici „fotbalisty“. 
„A slovo cynik...“ Od průměrného novináře nelze čekat důkladné znalosti antické filosofie, ovšem snad aspoň vědomí vlastní neznalosti v této oblasti ano. Protože autor se tohoto sókratovského příkazu nedržel, dospěl k zásadnímu omylu: Asketismus totiž vůbec není typickým rysem řeckých filosofů, naopak slovo „cynik“ má svůj původ u řeckých kyniků (tedy myslitelů doby helénismu), kteří rozhodně jednali a smýšleli tak, že by mohli být označeni za „cyniky“ podle autorem uváděné definice. 
V závěru článku používá Plocek obecná novinářská klišé jako „Katedra ... do sebe vpouští...“, „Dialog či diskuse ve výuce...“. Kromě toho, že tato tvrzení už téměř nic neříkají, se zase vnucují otázky: Navštívil Plocek vůbec nějaký kurz, aby se přesvědčil, že se tam dialog a diskuse skutečně nekoná? Zeptal se na tuto otázku studentů? (A chtěl slyšet všechny odpovědi, nejen ty, které podpírají jeho černobílé vidění katedry?) (Josef Petrželka)
Mohl bych posloužit dalšími odstavci z textu kolegy Petrželky, ale ukázka je snad dostatečná. Spíše připojím výňatky z reakcí dalších kolegů:

• Způsob, jímž argumentuje Plocek, je velmi jednostranný a předem zaujatý, neřku-li napsaný na objednávku. (Zuzana Urválková, Ústav české literatury a knihovnictví FF MU)

 

• Ačkoli nemáme přehled o všech aktivitách, praktikách a problémech naší sesterské katedry v Brně a náš posudek nemůže být tedy zcela objektivní, musíme se ohradit proti způsobu, jakým byl článek napsán. Solidní novinář vyslechne nejprve obě strany sporu, ale zde se na první pohled vede argumentace až příliš jednostranná. To je první, zásadní pochybení, které věrohodnost textu značně snižuje.

Druhé pochybení vidíme v sugestivních formulacích, jež staví do špatného světla to, co má být ve skutečnosti žádoucí. Polovina textu je věnována údajně přemrštěným nárokům na studenty. To ale samo o sobě přece není něco, co by mělo vypovídat o alarmujícím stavu „mravní a osobní integrity“ pedagogů. My sami se potýkáme se stále se zhoršující úrovní vzdělání přicházejících studentů a s jejich stále rostoucím odporem k nárokům, které na ně vznášíme. Máme zkušenost, že obecně se spíše slevuje a že zájmem studentů jsou stále větší a větší úlevy. Pak i dříve standardní požadavek vypadá jako nemístný teror. Nemůžeme ovšem posuzovat eventuální jednotlivé excesy, u nichž jsme nebyli přítomni. Pan Plocek měl však v tom případě předvést doklady o konkrétních případech nepřijatelného pochybení, nikoli jen obecné formulace o stížnostech studentů. (Prof. PhDr. et RNDr. Jan Štěpán, CSc. Prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc., FF UPOL)

• Přestože Plockův text se sám znevěrohodňuje, žádáme Vás, abyste se od jeho přístupu distancoval a vyzval Jiřího Plocka, aby případné problémy řešil s Vámi a v rámci fakulty a nikoli prvně přes média.  (Jiří Chotaš, Ph.D., Filosofický ústav AV ČR, Jan Kuneš, Ph.D., Filosofický ústav AV ČR, Prof. Milan Sobotka, FF UK Praha.)

• Článek se ohledně připomínek studentů Katedry filozofie neopíral o žádný zápis ze zasedání Akademického senátu FF MU a vyšel právě v době, kdy jednání mezi studenty a AS probíhala. To, co se v článku objevilo jako doporučení senátu, byl pouze soukromý návrh, který se vyskytl v soukromé elektronické korespondenci. (Akademický senát FF MU.)

 

Nerad bych ovšem, aby v této kritické odezvě zapadla jedna a jediná vážná věc. Tou je případ anonymních výhružných mailů, jejichž adresátem byl prof. Hroch. To má opravdu k akademické důstojnosti velmi daleko.  Jako představitel vedení fakulty mohu pana Plocka ujistit v jednom, i když nevím, zda ho tím nezklamu.  V této věci totiž nebudu příliš nakloněn kompromisům, po kterých volá. Nicméně jakékoli stanovisko, tím spíše radikální, jsem ochoten zaujmout až ve chvíli, kdy bude vyšetřování ukončeno a viník jasně označen. Odmítám perzekuci kohokoli na základě pouhého podezření. Vynášení soudů v této fázi je nepatřičné, ne-li dokonce protizákonné. Ve věci stížnosti studentů na chování některých pedagogů pak očekávám konkrétní údaje místo anonymních výkřiků. Pokud se mi dostanou, budu postupovat podle platných směrnic.  Zde se pak může uplatnit vstřícnost a snaha po kompromisním řešení. Vím, že to stěžovatelům může znít alibisticky, ale pokud nemám konkrétní data od konkrétního stěžovatele, zvrhne se jakékoli jednání a pokus o urovnání ve výčet procedurálních a formálních pochybení té či oné strany a k projednávání samotného obsahu nikdy nedojde. 
A pro úplnost: pan Plocek naznačil jakousi snahu se informovat, osobně jsem s ním mluvil, když mě informoval o svém záměru psát článek o akademickém prostředí na FF. Pravděpodobně proto, že jsem mu dal najevo svůj zdrženlivý postoj (případ se vyšetřuje, čekáme na výsledky, situace je málo přehledná, je třeba se podrobněji seznámit se všemi detaily, sám zatím nevím a nedokážu vyslovit žádný soud), a proto, že podobně zareagoval i vedoucí katedry prof. Zouhar, rychle svých snah po informování se zanechal.  Pokud jsem správně informován, stejným způsobem odpovídá panu Plockovi i rektor MU.

Nahoru