Dopis na věčnost
Osobní ohlédnutí brněnského germanisty za Ludvíkem Kunderou (22. 3. 1920 – 17. 8. 2010), mimo jiné i velkým „básníkem – internacionalistou“.
| Dnes je: 04-09-2010 08:12:37 |
Osobní ohlédnutí brněnského germanisty za Ludvíkem Kunderou (22. 3. 1920 – 17. 8. 2010), mimo jiné i velkým „básníkem – internacionalistou“.
Není sporu o tom, že náš stát potřebuje zásadní reformy. Nová vláda je odhodlána s nimi začít, avšak ukazuje se, že její představitelé postrádají to základní – úctu a ohled k občanu, k člověku, jemuž mají sloužit a jenž je zdrojem jejich legitimity. Tomu odpovídají jejich návrhy i argumentace. Proti nastoupenému trendu se přirozeně začínají tvořit obranné iniciativy. Jedna z prvních, ProAlt je důležitou a výstižnou reakcí na koncepční omezenost prvních kroků vlády.
Rozhovor s Erikou Bezdíčkovou, autorkou memoárů Život a holocaust (Kartuziánské nakladatelství, Brno, 2010).
Přibližně čtyři sta lidí protestovalo v Brně proti zákazu pouličních hudebních vystoupení. Navzdory platné vyhlášce vyhrávali v centru města na své nástroje, někteří dokonce zpívali, čehož nebezpečně zneužívali k osobnímu obohacení dobrovolným příspěvkem kolemjdoucích.
Letošní volby vypověděly mnohé o stavu naší demokracie. Především pak o tom, jak nedospělé je naše (a mediální) vnímání , když přeceňujeme předvolební akce typu studentských voleb. A dále, jak nám dlouhodobě chybí vnitřně konzistentní a věrohodné osobnosti napříč celým politickým spektrem. Volič se pak chytá na své projekce spíše než na realitu.
Slušnost není slabost, čtete krédo na modrém billboardu v tomto nečase.
Několik vzpomínek a úvah psychologa, který od roku 1999 blízce spolupracoval s dr. Otakarem Motejlem (10. 9. 1932 – 9. 5. 2010). Pokus o psychologickou reflexi rolí, v nichž svému okolí i veřejnosti nedávno zesnulý ombudsman sloužil.
Nekrolog za Tomáše Edela (1951–2010), historika a ředitele Podještědského muzea v Českém Dubu. Za neobyčejného hledače středověké architektury i života.
Aneb obrazy z fašankové výpravy ve dnech 13. a 14. února 2010, jak se uchovaly v paměti přímých účastníků.
Rozhovor Petra Salamona s hostětínským rodákem a ekologem Miroslavem Kundratou o širším kontextu proměny hospodaření obce Hostětín podle zásad trvale udržitelného rozvoje. Navazuje na text, který vyšel pod názvem Hostětín ukazuje cestu udržitelnosti ve speciálním čísle Kulturních novin 2009.
Jakou cenu mají pro nás reformy, které vycházejí z potřeby reformovat za každou cenu a nikoli z odborné podstaty pedagogického procesu? Koncepční materiály odpovědné instituce trpí diletantismem a v důsledku deformují pedagogickou praxi.
Pohnuté osudy významného národohospodáře, politika a především prvorepublikového architekta družstevního hospodaření popisuje autorka v textu převzatém z časopisu Sedmá generace 2/2009.
Prvorepublikové družstevní tradice jsou inspirativní i pro naši dobu. Umožňovaly lidem bez kapitálového privilegia realizovat své ideje a nepodřizovat se diktátu ziskuchtivosti. Bez družstevní iniciativy by nebylo České filharmonie ani Národního divadla.
Dramatický a v mnohém symbolický osud Literárních novin popsal autor pro dvouměsíčník Listy č. 3 / 2009. Normalizace nezávislého, ziskuchtivému duchu doby se vzpírajícího periodika, byla jedním z hybných momentů vzniku naší kritické iniciativy.