Hrubá Morava (3. část)
V posledním pokračování reportáže z fašankového výletu po moravskoslovenském pomezí se dostáváme do místa s vyhlášenou tradiční obchůzkou, do Strání. A závěr patří Horňácku.
Za co jsme rádi
Dříve se říkalo „mít z něčeho radost“ – jenže radost, jak věděl už Fromm, patří spíše do skupiny „být“ než „mít“. Radost nerespektuje zásady akumulace kapitálu, přichází a odchází zcela nevypočitatelně. Nikdo vám ji nemůže vzít, ale zároveň se nedá za nic směnit...
Jak se ve veřejném prostoru nezcizuje umělecké dílo
Poučný příběh s otevřeným koncem.
O správě obce
Následující text vznikl před více než dvěma tisíci lety. Jeho autor - řečník, politik a filosof - byl zabit roku 43 př. Kr. Ne tak jeho slova. Pro současnou Českou republiku jsou dokonce žhavě aktuální.
V lepší společnosti
Po delší návštěvní odmlce jsem nedávno opět zkoumal police v brněnské prodejně knihkupectví Kanzelsberger. Rozhodl jsem se tentokrát nevkročit do natažených želez knižního množství bez cíle, a tak jsem hned zamířil k regálu s poezií.
Utrpení Svatého Petra 1)
Dr. Miroslav Tyrš: „Svatý Petr nemá jasné instrukce, koho vpustit do nebe!“
Babička Boženy Němcové: „Koho vpustit do nebe? Přece všechny!“
Jára Cimrman: České nebe
Čerstvě poražená kráva
„Jména hloupých na všech sloupích“, říkává se. A taky marná prosba, když se ztratí černá kočka s bílou tlapkou, nebo ilegální reklama a falešné sliby, ale i naše bolest. Sloupy snesou hodně. Sloupy Herkulovy například musely snášet nicotu, která se rozkládala za jejich zády. Jenže kde má sloup záda?
Ztratit se v Gobi
A hlavně se tam neztrať a v pořádku se vrať! Jenže v poslední době, když už takhle někam jedu, říkám si, že bych se tam měl tak trochu ztratit, ztratit něco ze své podoby, vrátit se jiný. Protože potom to uteče, člověk náhle sedí v Brně u piva a tlačenky a očima dovnitř obrácenýma šťourá, jestli se vůbec něco stalo.