| Dnes je: 05-02-2012 18:41:10 |
Přinášíme rozhovor Jiřího Plocka s Ludvíkem Hovorkou, v letech 2002-2010 poslancem Poslanecké sněmovny České republiky za KDU-ČSL. Tento text vyšel v červencovém prázdninovém dvojčísle Kulturních novin 02-03/2011.
Kde nám schází pasivita? A kde je to naopak? Třetí
pokračování článku Co s CO2? se věnuje možnostem ochrany
klimatu prostřednictvím úspor energie, zejména ve stavebnictví, ale také praktickým
aspektům zavedení takzvané uhlíkové daně.
Ve druhém pokračování článku Co s CO2? autoři předkládají řešení ekonomicko-ekologického sváru nad koncentrací oxidu uhličitého v naší atmosféře. Zdaněním fosilního uhlíku by vzrostly ceny prakticky všech výrobků a služeb, proporcionálně podle toho, jakou fosilní CO2 stopu za sebou výrobek či služba zanechává. Tím by byly zvýhodněny výrobky a služby méně škodlivé. Peníze získané z uhlíkové daně by pak měly být lidem opět vyplaceny.
Japonská katastrofa a její jaderná komponenta znovu vypustily do světa démona strachu z neviditelného zabijáka. Jenže, kdo je skutečným agentem smrti ?
Navyšování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře ohrožuje klima naší planety. Profit skupiny lidí z drahé a neúčinné ochrany zase naši ekonomiku. Jiří Svoboda (Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR) a Jindřiška Svobodová (Katedra fyziky Pedagogické fakulty MU) vysvětlují, proč se určitá část odborníků kloní k jaderné energii jako cestě z této krize, navzdory nedořešeným otázkám likvidace jaderného odpadu a černobylskému odkazu, dnes akcentovanému událostmi v japonské Fukušimě. Tématu se budeme věnovat ve třech pokračováních a polemice.
Opatření vedení FF MU v kauze profesora Horyny jsou rozumná a adekvátní. Omezení výuky a stažení členství v komisích. Bohužel jsou vynucená vnějším tlakem, nikoli pochopením jádra situace, což dokladuje svými poznámkami v Děkanském blogu (ZDE) děkan Josef Krob.
Prezident České republiky vystoupil na podporu „hluboce konzervativního a autenticky pravicového“ Ladislava Bátory (www.novinky.cz, 28. 2. 2011). Muže, který svou autenticitu projevil v řadách několika dosti odlišných politických uskupení – od krajní nacionální pravice (Národní strana) až po krajní populismus (Suverenita). Prezident zašel za únosnou mez.
Městský soud v Brně dne 25. února odsoudil profesora Břetislava Horynu k zaplacení 50 tisíc korun za posílání anonymních výhrůžek profesoru Jaroslavu Hrochovi. Je to dosavadní první konkrétní vyústění dění na Katedře filosofie FF MU. Ono dění má ovšem celou řadu dalších závažných aspektů.
Jsou jubilea veselá, která slavíme s radostí a nadšením, ale jsou i jiná výročí, jež jsou provázena smutkem nebo nostalgií. V červnu si připomeneme pět let od události, kterou by se město Brno asi chlubit příliš nemělo. Demolice brněnského pavlačového domu U Sedmi Švábů nestojí ani na počátku a bohužel nejspíše ani na konci dlouhého seznamu „přehmatů“ jak místních samospráv, tak centrálních orgánů památkové péče.
V prvním únorovém týdnu proběhlo v Praze, v inspirativním prostředí keramické dílny Eliáš, setkání Kulturních novin. Vedle několika členů družstva se jej zúčastnili i hostitelé z dílny, k nimž patří autorka tohoto článku. Zimní číslo Kulturních novin a atmosféra setkání ji podnítily k následujícím úvahám.
| Následující článek | Poslední článek |